Historie plemene coton de Tuléar

Původ jména

Už samotné jméno coton de Tuleár zní poněkud exoticky. Aby také ne - pokud vám prozradím další jméno madagaskarský bišonek, kterým je tento pejsek někdy označován, určitě vám hned bude jasná země původu tohoto plemene. Vraťme se ale zpět k názvu plemene. První část "coton" je nejčastěji spojována s cotončí srstí. Srst těchto psů, u nás často známých jako bavlníčci, se svou strukturou i barvou podobá květům bavlníku. Kolem této rostliny prý cotonci také na Madagaskaru často pobíhali. Druhá část jména "de Tuléar" označuje přístavní městečko Toliara, francouzsky Tuléar, odkud se cotonci údajně na Madagaskar rozšířili.

Legendy

Pravdu o tom, jak se vlastně cotonci dostali na Madagaskar, se asi už nikdy nedovíme. K vysvětlení nám tedy musí stačit několik legend.

První z nich vypráví o tom, že nedaleko Madagaskaru ztroskotala loď, možná pirátská. Všechna posádka lodi při tomto neštěstí přišla o život. Zachránil se jen pár malých psíků, předchůdců cotonka. Ti doplavali až do přístavu Toliara. Tato událost se měla stát někdy v 15. až 16. století.

Další legenda připouští, že cotonci mohli pobíhat po portugalské lodi, která objevila Madagaskar při své plavbě do Indie roku 1500. Po přistání na Madagaskaru se cotonci nějakým způsobem dostali z paluby na pevninu.

Podle obou výše zmíněných legend cotonci na Madagaskaru částečně zdivočeli a zkřížili se s tamějšími psi. Krmení si údajně obstarávali lovem ve smečkách. Lovecké vášně v nich ostatně přetrvávají dodnes. Není žádnou vzácností, aby cotonek ulovil myšku nebo ptáčka, směle se pustí i za srnkou.

Ostatně o šikovnosti cotonků koluje další legenda: Smečka bavlníčků chtěla překonat řeku plnou krokodýlů. Našli si tedy vhodný brod a poté jeden z cotonků odběhl s hlasitým štěkáním kousek dál od své smečky. Když za ním odplavali všichni krokodýli, rychle se vrátil ke svým druhům a všichni cotoni úspěšně přebrodili řeku.

Poslední legenda předpokládá, že cotonek byl vyšlechtěn ve Španělsku na přelomu 17. a 18. století. Tam se stal královským psem. Na Madagaskar se poté měl dostat s evropskými obchodníky, kteří díky němu chtěli uzavírat obchody se šlechtou žijící na Madagaskaru.

Život cotonků na Madagaskaru

Ať se na Madagaskar dostal předchůdce cotonů jakkoli, jisté je, že to tam neměl jednoduché. Nějakou dobu tu musel přežít na vlastní pěst. Předchůdci tohoto milého pejska to zvládli díky své chytrosti, hbitosti, ale hlavně své dnes tolik ceněné přizpůsobivosti.

Po tomto nelehkém období se cotonci dostali na Madagaskarský dvůr. Tam si je madagaskarská šlechta zde žijící oblíbila natolik, že prostým lidem byl chov těchto psíků zakázán.

Cesta do Evropy

V 18. století se na madagaskarský trůn dostala francouzská šlechta a cotonky zde žijící si zamilovala. Od toho už nebylo daleko k tomu, aby se bavlníčci dostali na francouzský dvůr a záhy i do dalších zemí v Evropě. Cotonci si zde získali takovou popularitu, že nakonec v Madagaskaru nezůstali skoro žádní. Proto musela madagaskarská vláda přistoupit na určitou dobu k zákazu vývozu bavlníčků z ostrova.

Cotonci v Čechách

Oficiálně uznán byl cotonek v roce 1970. Dnes je rozšířen po celém světě a samozřejmě i u nás. První cotonek byl do České republiky dovezen z Belgie v roce 1991. Od té doby u nás bylo odchováno mnoho štěňat, ale také k nám bylo importováno spousta psů a fen z Finska, Francie a dalších zemí.

Použité zdroje: http://www.klubcoton.cz/, http://www.cotonland.cz/, http://www.naso.cz/coton-krumlov/